Den, který se víceméně povedl

Dneska byl vážně docela fajn den. První den v práci-legranda. Hned ráno taky začal můj maraton potkávání pedagogického sboru. Mluvila jsem s PP. A potom jsem se náhodou ocitla ve společnosti Peggy a poté i Psoty, dvou z mých nejoblíbenějších lidí na světě. Docela dobré skóre, ne?

V práci je to..zajímavé. Spoustu různých typů lidí, většinou žen. Někteří neumí anglicky ("Mohla bych prosím dostat ty cigarety Rid Vit?"), což ovšem nevadí, aspoň je sranda. Být na pokladně je docela zodpovědné..to se mi moc nelíbí, ale třeba už je na čase něco zodpovědného provozovat. (I když, sakra lidi, tady jde o peníze!) Paní, jenž mě zaučuje, říkejme jí třeba Eliška (btw.je to její pravé jméno:)), je milá a je z Dobré. To by bylo k práci asi teď vše.

Hned ráno, zhruba v 6:58, jsem před obchodem potkala naší pí Ředitelku. Máme to na sebe letos ale štěstí (v pátek jsme se potkaly v kině). Poté nám na pokladnu přišel pan Vojtek a vyhrál cenu za "Nejnápaditější nákup dne"-jeden květák a čtyři rumy. Za pár minut jsem koutkem oka zahlédla již odcházející Milušku Petrovou. Tak todle je to, co jsem za poslední čtyři léta, strávená mimo republiku, zmeškala, říkala jsem si. To ještě ovšem nebyl konec. Po práci jsem šla za Peggy na náměstí, kde už na někoho netrpělivě čekal Rendys ve svých smetanově bílých kraťasech. S dvojčátkem jsme šly sednout do Radhoště, odkud jsme posléze zjitily, že čekal na paní Ředitelku. Za chvíli si to kolem nás, následujíce své děti, profičela pí Janošková. Rychlost její chůze (nebo spíše běhu?) napovídala, že si i přes prázdniny chce udržet kondičku. To už jsme z dálky zahlédly pí Žárskou, když v tom nám výhled zablokovala pí Báčová. To přirovnání k Jurskému parku bylo myšleno čistě tak, že kolem nás prošla, ani si nás nevšimla, zatímco my jsme seděly s otevřenou pusou a Peggy se ještě snažila instinktivně schovat cigaretu...prostě mi to připomnělo Spielbergův film, no. Po velmi dobrém zeleninovém salátu s kuřecími nudličkami jsme si zašly na desert v podobě točené zmrzliny. Po cestě jsme zdravily pí Klvaňovou a následně jsme si řekli ještě Dobrý den s panem Třídním. Kráčely jsme si to takhle dolů náměstím, když v tom se z nás začaly vinou věty typu "Hele, Gráf..." .."To je Psotčin taťka!" .. "To je Psotka!!" ... takže jsme se došouraly k naší poslední třetině; paní Ředitelce, která tam postávala také už jsem měla chuť říct "teto", s tím, jak často ji potkávám. Ale sledovat ty čtyři, jak se baví...to je zábava. Vážně:) Plodný to den, co se vztahů týče.

Když už tady věnuji polovinu postu učitelskému sboru, přihazuji jejich nejnovější glamour shot:) (za příplatek dodám hlody mířené právě na tuto foto (doufám, že nikdo od nás neočekával, že se zdržíme veškerých komentářů, přece jen, jsou to naši učitelé:)))
     

p.s.:nemůžu přijít na to, proč je ta fotka tak malá:(