Internetové stěhování

Na pár měsíců jsem teď založila speciální blog o mém pobytu v Lublani. Tady tudíž  psát nejspíš moc nebudu.

Vítejte na "Rocking Carniola, babe!"

Ovládnutí Lublaně

Právě nastal ten okamžik, kdy se vrátím k něčemu, co se stalo během těch měsíců, kdy jsem o sobě nedávala vědět. Někdy během začátku února mi přišel email o možnosti Erasmu při Geografickém ústavu. O výměnném pobyt jsem vždycky uvažovala, nicméně vzhledem k mé kombinaci oborů jsem Erasmus hned zavrhla a koukala jsem jinde. V emailu však bylo řečeno, že nabídka platí i pro studenty učitelské kombinace, a tak nevím, jak se to stalo, najednou jsem měla vyplněnou přihlášku, napsaný motivační dopis, vytisknutý výpis známek a čekala jsem na pozvání na pohovor. Pohovor proběhl v češtině a neměla jsem z něho nijak senzační pocit. Nicméně dr. Máčka mi dal na moje narozeniny dárek ve formě půlročního pobytu v Lublani:) Takže to pro úvod.

V posledních dnech se všechno dává do pohybu. Momentálně jsem ve velmi nadšeném rozpoložení, jelikož dneska mi přišly veškeré důležité (a podepsané) papíry, včetně lublaňské mapy, rovněž mi bylo přiděleno místo v třítýdenním intenzivním jazykovém kurzu a taktéž jsem dostala studentské koleje. Tudíž všechno zatím vychází na 100%.

Jsem šťastná a natěšená:)

Venku svítí sluníčko

a my zpíváme "jupííí"

V posledních zkouškových dnech jsem si zamilovala celé album od Adele, ale tahle písnička mě něčím dostala tím tuplem. Ohromuje mě její "temporary", pasuje to tam skvěle rytmicky a skvěle to zpívá. (Vám se nestává, že máte v nějaké písničce tak 2, 3 sekundový úsek, kvůli kterému si ji pouštíte pořád do kolečka?)

So Best for last!

http://www.youtube.com/watch?v=IUoTuxk6Kw8&feature=related

čas běží a v hlavě vymeteno

Motivace

Nechce se mi učit.

Jdu se učit.

Trochu sebestřednosti

Svaťka má opět obě ruce!

Ačkoliv by se to tak mohlo jevit, neutrpěla jsem žádnou nechtěnou amputaci a následnou několikahodinovou těžkou operaci za přítomnosti cévaře a dalších upocených specialistů.
Je to již zhruba měsíc a půl, ne-li déle, co mi nadobro odešla Jillian. Ztrátu jsem nesla ( a do teď nesu) velmi těžce, zažily jsme toho spolu spousty, procestovaly kus světa, byla vždy při mně, připravena mi poskytnout své služby. Potom, jednoho dne večer najednou začala dělat hrozně přesvětlené fotky a tak nenávratně odešel čip.

Její ztrátu jsem pociťovala skoro každý den. Našlo se sice pár dobrých duší, které mi půjčily svojí výbavu, ale Jillian ani jeden nahradit nemohl...i když byly mnohem lepší kvality.

Přišel den, kdy mi na účtě přistálo ubytovací stipendium a mě najendou napadlo, že, jelikož jsem nedostala žádný dárek k narozeninám, bych si mohla přát přispění na  nový foťák a konečně Jill "nahradit". Rozhodovala jsem se mezi asi pěti kouskama. Vyšla jsem se poptat do specializovaného obchodu a byla jsem velmi nepříjemně překvapena, když jsem se, už skoro rozhodnutá, zmínila, že tak nějak přepokládám, že všechny tyto kousky mají nějaký manuál a makro a další mnou nejvíce využívané funkce, a bylo mi řečeno, že vůbec, že tyto funkce se nacházejí u foťáků v kategorii tak od 7000 a výše. No co vám budu povídat, šok! Chtěla jsem sice zatím jen krabičku, jelikož na slečnu zrcadlovku si budu muset ještě počkat, ale zase úplný mačkač tlačítka jsem rozhodně nechtěla. Naštěstí existovala jedna světlá výjimka ve víceméně mé finanční kategorii (no, prostě si něco odpustím, no..) a tak jsem neváhala a...

představuji vám Mikeyho! 

(tedy jeho internetovou ilustraci)...rovněž přidávám pár prvních snímků, některé upravené, některé ne.

Teďkom se tedy soustředím na to, abych vůbec pochytila všechno, co Mikey umí a také se chci více zaměřit právě na portréty, jelikož v nich jsem předtím moc nevynikala. Jediné, co mi chybí je super makro, mnou vlemi velmi používané, ale Mikeyho makro by mělo umět zaostřovat již od 1 cm, takže uvidíme, co se bude dát udělat:)

Svatia is photographicaly back and even stronger!