prosince 17, 2008

První "úspěchy"

Mám za sebou své první zápočtové období. Víceméně uspěšně. Vše se mi podařilo dát na poprvé, některé záležitosti dokonce lépe, než jsem vůbec doufala.

Ale pořád ve mě hlodá výsledek mé první zkoušky. První, v předtermínu, říka se o ní, že je nejjednodušší za celé studium. A já vůbec nedopadla tak, jak jsem si plánovala.

Stejně je to mazec, jak člověk může všechno dát skvěle, tam mít 100%, tam 95%, tam 90%, ale jak jednou zaškobrtne, tak mu to zkazí dojem z celého výsledku. No co, takový je život a červenej v našem oboru asi stejne netisknou:)

prosince 16, 2008

!!TICHO!!

Ne, to vás neokřikuju....to jen mé tělo a má duše touží po klidu:D

Ne, myslím to vážně, ani nepamatuju, kdy jsem naposledy zažila takové to pravé ticho, kde vám nikdo nebouchá dveřma, nepouští o půlnoci hudbu přes celé patro, slečna od vedle vám nehýká skoro do ouška, nikdo nenaklepává řízky a vůbec nikdo neřve na chodbě. 

Neznáte někdo nějakou zázračnou oázu ticha v Brně, kam nedoléhá nedočkavé cvrlikání tramvají, stejně jako houkačky záchranek, které vám jinak každou chvíli jezdí pod okny, protože se nacházíte asi tak 700m od nemocnice?

Kdybyste někdo o něčem věděl, neváhejte se ozvat:) Šumění moře (a jakékoliv vody) a povídání korun stromů je povoleno.

prosince 12, 2008

Nabízím doučováni!

Čeho? Jazyka českého, obzvláště pak gramatiky.

Kde? Na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity

Proč?  1. Já sama nechci degenerovat a zakrnět ve znalosti svého rodného jazyka

            2. Určitě se najdou tací, kteří by to potřebovali. Je krásné být v něčem odborník, ale když člověk píše jako analfabet, kazí to veškerý dojem.

Má inspirace:

  1. nenápadná chyba ve formě tečky "Na protokol Vám pak jen uvedu "Viz. diskuze""
  2. "Dobře: Jednovrstevný, cylindrický, řasinkový, resorbční epitel ze střeva žížaly" ... zase tak dobře to není
  3. "Kreslíte proto, abyjste si lépe
    uvědomili morfologickou strukturu tkáně a funkční návaznosti sousedních buněk." ... aby jste bych ještě pochopila, ale tohle už je trochu moc
  4. dislokace je OPRAVDU s měkkým I
  5. "...ze je to podobne jako plosny splach pudy, proto se to jeste nekdy rady do plosneho odtoku" ... je opravdu umění napsat i za dˇ ypsilon
  6. "To je asy tak vsechno, co k tomu mohu rici :-)" ... tak k tomu taky nemám co dodat:D
  7. "Vím kolik vás bylo i některé obličeje si pamatuju, a vím, že odpovíte podstivě :-)"
  8. spousta dalších záměn P a B, I a Y popř. K a G v odborných názvech
  9. nespočetně chybějících čárek




Neříkám, že sem tam neudělám taky nějakou hrubku, ale myslím, že jako odborníci by lidé měli znát aspoň slova týkající se jejich oboru. A navíc výjmenovaný seznam se týka pouze dvou lidí, tak tady už asi není něco v pořádku.:D Chtělo by to si občas projít slovník spisovné čestiny, pane Hupynko.:)

prosince 09, 2008

Pro velký úspěch...

...a množství odezev z řad čitatelů a posluchačů uvadím seznam číslo dvě. (ty jo, lidi jsou asi vážně ochotni udělat hodně, když se jim prostě nechce:D)

  1. jde do koupelny se spolubydlící zubařkou a nechává se učit správné pohyby kartáčku v dutině ústní, pak dostane miniaturní kartáček a aby si vyčistila všechny zuby a dočista, dočista, stráví tam min. 20 minut
  2. chodí po pokojích a shání lepidlo
  3. náhodou se dostane k dlooouho odkládané a nemilé aktivitě promazávání těch 10 giga fotek
  4. mění si spořič a následně se na něj kouká s myšlenkami „jaká fotka bude další“
  5. jde na konec chodby za spolužákem pod záminkou konzultace protokolu a stráví tam hodinu probíráním učitelů a "bitce divé zvěře" (ruční zápis na předtermín)
  6. dívá se čtyřikrát dokola na video „The inner life of a cell“ s tím, že je to přeci základ veškeré biologie (btw. vygooglujte si to, je to ÚŽASNÉ)
  7. vaří, i když vůbec nemá hlad (zásoby se vždycky hodí)
  8. lakuje si nehty na nohou, ti odvážnější na rukou
  9. telefonuje s maminkou na téma „já ten zítrejší zápočet nezvládnu!“
  10. učí se něco jiného než potřebuje

prosince 07, 2008

Co člověk dělá, aby odložil učení

Seznam aktivit, ke kterým se uchyluje zoufalý člověk, aby se nemusel učit:

  1. vyrábí si "učební pomůcky" (např. tabulky hornin)
  2. jde si umýt hlavu a pak si ji fénuje až do sucha
  3. hraje si se svými vlasy a zkouší, jak by vypadal třeba jako Elvis
  4. polemizuje se spolubydlící na téma "jak bych vypadala jako zrzka?" (ale ne jako tvoje deka, spíš taková jako Julia Roberts:D)
  5. spí
  6. umývá nádobí; za nedostatku nádobí úmývá 2x
  7. uklízí celý pokoj, včetně vytírání a vyprášení postele
  8. prohlíží si fotky na Facebooku
  9. projíždí IS, i když ví, že tam nic nového není (dyť to je přeci stránka školy)
  10. píše blog

...Procrastinators unite! ... tomorrow...

prosince 04, 2008

Posmrtná operace čísla 43

Jen tak zkraje...je zajímavé, že čím víc jsem zaneprázdněnější školou a vůbec vším, píšu více. Vlastně jo, dává to docela smysl-konečně se NĚCO DĚJE!!:)

No, zpět k titulku. Posmrtná operace se mi zdála trochu méně nepříjemné spojení než samotné slovo pitva. Takže stručně, v úterý jsme v obecné zoolce pitvali bílou laboratorní myšku, Číslo 43. Zní to nechutně, je mi to jasné, ale dovolte mi se přiznat-bylo to senzační! Konečně zajímavá (napsat živá mi přišlo moc morbidní) výuka a dokonce jsem poprvé měla pocit, že něco umím (poznávání orgánů a tak). Myslím, že to bylo přínosné, vědět, jak že to v tom těle vlastně vypadá.

Zajímavé mi přišlo, že taková myška stojí celé tři kila (se univerzita plácla přes kapsu, co:)), kočka 30 000 a králík kolem osmičky...

když už jsme u těch pitev, přidávám odkaz na "klípek" z filmu Music&Lyrics, Love Autopsy (btw. rozkošný film)

prosince 02, 2008

Give it a smile, babe!!

Je až neuvěřitelné, co dokáže a také prozradí úsměv. Před asi měsícem jsme šli s Peťkou do divadla a potkaly jsme tam bývalou spolužačku. Jeden náš kamarád její úsměv nazval "haha, profesionální". Představe si pod tím, co chcete, ale je to věč vyvolávající přesně opačné pocity, než jaké má vyvolávat pravý úsměv "od srdce".

Zato včera ráno jsem si byla něco vyřídit u p. doktora v Ostravě. Šlo jen o recept, já tam na to čekala asi čtvrt hodiny a to jsem se plahočila přes celou Ovu a vstávala o půl šesté. Pak doktor otevřel dveře, zeptal se, zda-li se tam nachází Svatava Rumlová a když mi recept předával, mile a dlouho se na mě usmál. A to byl přesně ten úsměv, který tak pozitivním způsobem ovlivnil začátek mého dne. Vážně, šla jsem pak pěšky k babičce a nemohla jsem sama udržet na uzdě úsměv, který se mi rozlil po tváři.

Proto se lidi usmívejte, nikdy nevíte, komu tím zlepšíte den!